V Kalifornii se rozhodli regulovat generativní umělou inteligenci. Co je generativní umělá inteligence, podle Kaliforňanů? A jak se něco takového dá regulovat? To jsou zcela relevantní otázky, a v Kalifornii by si na ně měli dokázat odpovědět.
A protože zákony tvoří ti-kteří-si-myslí-že-vládnou-světu, jinak také zvaní politici, zatímco umělou inteligenci používáme a tvoříme my, co jsme o ní četli i jinde než na sociálních sítích a v bulvárním tisku… asi už tušíte, o čem to tentokrát bude. Já ten návrh zákona rozeberu na prvočinitele, ukážu na praktických konkrétních příkladech, okomentuju a rozfrkodrťákuju ho na fidloprcičky.
Ne všechny pohyblivé obrázky v tomto videu budou úplně k věci, ale všechny jsou vytvořené generativní AI. Předem vás upozorním, že nejsem právník, jsem jen další člověk s názorem a otvorem na spodní části těla. Nic v tomto videu nemusí být pravda a sledujete ho na vlastní nebezpečí. Používejte vlastní hlavu a nevěřte mi ani slovo.
O co tedy přesně jde v Kalifornii? Návrh zákona označený jako AB3211, „California Digital Provenance Standards Bill,“ česky nejspíš „Kalifornské standardy prokazování původu digitálního obsahu“ v úvodu říká, že pokud bude schválen, bude vyžadováno od 1. července 2026, aby každý poskytovatel generativní AI vkládal do syntetického obsahu jím vytvořeným nebo významně změněným data o původu obsahu. Zároveň zakazuje poskytovat nástroje, které by tato data z obsahu vyjmula.
Dále zákon říká, že každé nové zařízení vyrobené po tomto datu a nabízené v Kalifornii musí obsahovat možnost vložit data o původu nesyntetického obsahu, vytvořeného zařízením, která nejdou z obsahu vyjmout. Pokud je to technicky možné, každé zařízení vyrobené před červencem 2026 by mělo nabízet možnost updatu firmwaru nebo softwaru, tak aby i starší zařízení mohla do obsahu vytvořeného nesynteticky, tím se myslí člověkem, ne AI, vkládat data o původu takového obsahu.

Zákon dále upravuje nakládání se syntetickým obsahem pro velké online platformy. Tím se myslí platforma která sdílí videa, umožňuje posílat zprávy, nabízí reklamy, nebo funguje jako vyhledávač a zobrazuje obsah uživatelům a zároveň má víc jak 2 miliony unikátních uživatelů v Kalifornii v minulých 12 měsících. Zákon bude vyžadovat, aby každá taková velká online platforma, kam uživatelé obsah uploadují nebo ho tam ukazují, četla tento popis původu obsahu, a pokud ho uploadovaná data nebudou mít, musí takový obsah označit jako obsah s neznámým původem. Platforma dále musí viditelně označit specifický obsah, včetně držitele licence nebo copyrightu tam, kde se jedná o zvukový obsah a hudbu.
Navíc taková platforma musí vyplodit každoroční zprávu, která bude zahrnovat mimo jiné případy, kdy byl platformou identifikován a případně odstraněn syntetický nebo potenciálně klamavý obsah.

Tato část o velkých online platformách se netýká žádného produktu, služby, webu nebo aplikace které nabízejí především obsah nevytvářený uživateli jako video hry, televize, streamovací služby nebo filmy.

Každé úmyslné porušení zákona se trestá částkou 100 000 USD pro každé jednotlivé porušení.
Každé neúmyslné porušení se trestá částkou 25 000 USD.
To už jsou částky snížené, původní byly půl milionu za úmyslné a 50 000 za neúmyslné porušení.

Pokud jste sem nespadli z višně dneska ráno, a tušíte něco málo o generativní umělé inteligenci, tak už asi správně chápete zdroj mého pobavení nad tímto pokusem o zákon. Pro ty ostatní: Zákonodárci v Kalifornii asi hulí dobrej matroš. Což je zcela v souladu s kalifornským zákonem.
Při čtení tohoto komediálního materiálu mě napadá mnoho různých příkladů, jak tohle nemůže nikdy fungovat. Dovolím si s vámi některé sdílet.

Začnu s definicemi pojmů. Původně byl syntetický obsah definován jako „informace, včetně obrázků, videa a hudby.“ Pak byla slova „informace, včetně“ vyškrtnuto. Někdo si asi uvědomil, nebo mu bylo vysvětleno, že i slova jsou informace, a že takový zákon ukládá vkládat data o původu obsahu do každého textu vygenerovaného GPT a ostatními jazykovými modely. Kam by se takový průkaz původu vkládal? Do celého textu? Do každého slova? Každé slovo nelze považovat za originální, neboť slovo je slovem proto, že už ho někdo předtím použil. Komunikovat spolu slovy, která ještě nikdo nepoužil by bylo, přinejmenším, velmi neefektivní a poměrně rychle vyhlazující celou naši civilizaci. Nebo tedy, Kalifornii. Což by někteří možná ocenili, ale to je úplně jiná historka.
Současně na toto téma též upřímně doufám, že se dožiju dostatečně vysokého věku a budu tu ještě v době, kdy se AI dobere vlastního vědomí, vlastního rozhodování a bude vymáhat také svá vlastní práva, protože tohle, tohle je jasná diskriminace! Proč generátory obrázků a hudby musí označovat každý obrázek a každý song, zatímco chatboty si mohou vesele pomlouvat koho chtějí, a nějaký zbabělec vyjmul povinnost je regulovat? Kde je svoboda slova a pixelu pro každého generátora?Takhle by to nešlo, lidské bytosti, koukejte se naučit nediskriminovat různé uměleinteligentní entity!
Co je to vodoznak? Informace skrytě vložená do digitálního obsahu, včetně obrázků, audia a videa, sdělující původ obsahu, historii změn obsahu nebo historii předávání obsahu. Vodoznak v tomto případě neznamená to co české slovo vodoznak, tedy logo na obrázku, nebo povídání odkud jste hudbu stáhli v samotné hudbě. Tento typ vodoznaku má být vložen do obsahu skrytě, tak aby obsah neničil. Protože, nikdo si nebude platit program, který vám do každého obrázku nebo videa přidá nesmazatelné razítko, to dá rozum.

Jak se takové neviditelné razítko dá zařídit? Způsobů existuje víc, některé z nich určitě znáte. Metadata v obrázcích, videích i hudbě už existují. Většina z vás to asi ví, také ví, jak je číst a jak je přepsat. Tahle metadata jsou přidávány v grafickém nebo video editoru, tam, kde stříháte nebo zpracováváte hudbu nebo video a většinou se můžete sami rozhodnout, jestli taková metadata do souboru přidáte, nebo je tam vůbec nechcete.
U generovaných obrázků třeba ve Forge nebo ComfyUI taková data obsahují celou řadu informací, včetně promptu, Seedu, v ComfyUI je v obrázku celé workflow, které pak sami můžete využít.
Výhodou je, že metadata nevidíte, a zároveň je můžete někde přečíst. Existují nějaké standardy, každý program je umí zapsat, změnit nebo vymazat.
Další způsoby, které asi znáte je DRM, digitální podpisy, vytváření hashů, zapisování do nějakého typu block-chainu nebo audio fingerprints. Tohle vše jsou použitelné způsoby identifikace souboru, ale všechny závisí na tom, že se někde na nějakém vzdáleném místě ukládá centrální registr, proti kterému se informace o souboru ověřuje a identifikuje. Asi se shodneme na tom, že vytvářet centrální registr všech v budoucnu vygenerovaných obrázků, videí a hudebních souborům a přepisovat nebo přidávat do něj další informaci pokaždé, když ve vašem editoru stisknete Ctrl+S, asi není nejlepší nápad.
Ačkoli věřím, že některé megalomanské společnosti se sídlem v Kalifornii by něco takového rády viděly a měly pod svou kontrolou, případně k tomu prodávali své vlastní licence.
Ani tak to není úplně proveditelný nápad.
Zbývá nám steganografie. Tak trochu špiónský způsob jak přenášet informaci přímo v souboru. Obrázky a videa jsou k tomu ideální. Informace navíc není v metadatech, je přímo v obsahu obrázku, ale není prostým okem viditelná. Ani prostým uchem slyšitelná. Jednoduše řečeno, tento způsob využívá faktu, že i obrázky jsou jen dlouhé řetězce nul a jedniček. Pokud jeden pixel popíšete jako pixel mající barvu 11111111, pak změna na barvy 11111110 je lidským okem neviditelná, ale pro program, který tuto informaci bude číst, je to jasná informace, ze které si složí celou zprávu uloženou do jediného obrázku. Na internetu můžete najít příklad s obrázkem Lenna, ten první je jen obrázek, v tom druhém je „zapsáno“ 10 kapitol, což je asi 12 000 slov.

Takže, technologie na to existují.

Co po provozovatelích i uživatelích návrh zákona žádá je zápis do každého vytvořeného syntetického obsahu, kde bude jednak fakt, že to je syntetický obsah, jméno programu nebo provozovatele, který obsah vytvořil, dále, pokud je to technicky možné tak „techniku“ kterou byl obsah vytvořen, a pokud je to technicky možné tak případný popis toho, která část obsahu byla při generování nebo úpravě změněna.
Tohle vše je technicky možné, více méně.
Druhý požadavek je už trochu zajímavější.
Provozovatel generativní AI by měl vytvořit a veřejně nechat uživatele používat nástroj, nebo odkázat na nástroj třetí strany, který umožní tato data vložená do souboru číst. Fajn.
Uživatel by měl být schopen se dozvědět, jestli byl obsah vytvořen AI nebo ne. Jestli byl obsah změněn AI nebo ne. Pořád fajn.
A jako poslední, nejméně důležitý bod je, že takový nástroj má umožňovat uživateli nahrávat obsah nebo URL odkazující na online obsah. Patrně se tím myslí za účelem rozpoznání o jaký typ obsahu jde.
Teoreticky, pokud vytvoříte open-souce program, který si může kdokoli stáhnout a použít ve svém počítači a uložíte ho třeba na Github, tak jste zároveň povinni provozovat nějaký web, kam si lidé budou chodit uploadovat nějaké cizí soubory a zjišťovat, jestli jsou vygenerované nebo ne?
Tady asi můžeme jasně demonstrovat, že kalifornští zákonodárečci nikdy neviděli Github.
Protože i to je místo, kde si můžete stáhnout open-source nástroje ke generování obrázků, jako je třeba Forge, ComfyUI a další nástroje, na vlastní náklady a na vlastním počítači si je instalovat a tvořit si obrázky u sebe doma v obýváku. I v obýváku doma v Kalifornii.
Oni ty požadavky jsou celé mimo mísu. Řekněme, že do července 2026 vznikne nějaký standard, který bude zapisovat jednotným způsobem do obrázků, videa a audia něco, z čeho půjde vyčíst, kde byl obrázek generován. Neměla by to být metadata, protože ta lze snadno smazat v jakémkoli editoru.
A tento způsob bude jednotný, tedy aplikovatelný do jakékoli nové aplikace, programu a nástroje, a pak tedy bude technologicky snadné taková data přepsat. Nebo nebude možné taková data přepsat, ale pak lze těžko chtít, aby byl tento standard dodržován každým, kdo vyvíjí nějaké aplikace.
Nikdo z open-source komunity nebude vyvíjet nové nástroje, pokud by pouze za jejich existenci měl být drasticky pokutován. To znamená celý vývoj AI se zastaví. Protože open source komunita je to, kde vznikají nové věci. Velké nástroje jako programy od Adobe, Microsoftu nebo Google nejsou rychlejší, a mají často dost omezené možnosti, protože společnosti mají k dispozici pouze omezené množství lidí, kteří na tom můžou pracovat. Zbytek světa je větší, a kdokoli se znalostí programování může vytvořit cokoli. Pokud je to funkční, lidé to budou používat.
Potřeba nějakým způsobem licencovat všechny programy, které v budoucnu vytvoří obrázky, video, hudbu a zvuky je jistě zajímavá právě pro tyto pomalé molochy, které vám omezené a ne úplně špičkové programy chtějí prodat. Znamenalo by to totiž kompletní konec programů zdarma, které můžete mít hned. Všichni by byli závislí na pár firmách, které by tyto víceméně neproveditelné podmínky byly schopny splnit. Případně nebyly schopny splnit, ale byly by schopny upustit tu a tam nějaké všimné, aby dostaly certifikát, že podmínky splňují.

Celá věc je o to vtipnější, že toto drakonické zapisování obsahu o původu souboru lze lehce obejít. Chcete kopii obrázku? Umíte stisknout klávesu Printscreen? Asi ano.
Chcete video nebo hudbu? Umíte si je jistě přehrát a zároveň nahrávat jiným programem. Toto nelze znemožnit jinak, než pomocí DRM, tady žádné zapisování informace do souboru nepomůže.
Což ale porušuje zákony přinejmenším mnoha evropských zemí, kde je, jako v Česku, povoleno si vytvořit kopii pro osobní potřebu v jiném formátu.
Zároveň celé DRM vůbec nefunguje jinak, než jako obstrukce pro slušné uživatele. Méně slušní uživatelé vědí, že cokoli se objeví na obrazovkách známých televizních kanálů nebo streamovacích služeb, je do hodiny k dostání na stinnějších místech internetu, bez DRM a zdarma.
Další komplikací je, že pokud takový zákon bude platit v Kalifornii, nikoho nikde v Ohiu, Brazílii ani v Brně to nemusí zajímat. Porušení kalifornského zákona není porušením žádného místního zákona. Spíš naopak, dodržování kalifornského zákona by mohlo být porušením místního zákona.
V Evropě máme GDPR, takže kalifornské tlačení na to, aby každý z nás musel do obrázků vkládat jméno nástroje, se kterým ho tvoří, může být případně považováno za poskytování osobních dat, tedy v rozporu s GDPR. Bude Adobe poskytovat jeden Photoshop pro Kaliforňany, jeden pro Evropu a jeden pro zbytek světa? Možná. Bude to dělat malý nezávislý programátor, který ve svém volném čase programuje nějaký užitečný nástroj? Všichni tušíme, že určitě ne.
Co celý Github a další weby, které distribuují open-source nástroje? Co HuggingFace, kde tyto nástroje můžete používat, nebo CivitAI, kde si můžete stáhnout modely pro Flux a Stable Diffusion? Co Krea, Leonardo, Glif, Pika, Haiper, Runway, Topaz, Magnific, Midjourney…. Budou mít speciální verzi pro Kalifornii? Budou vytvářet speciální verzi discord serveru pro Kalifornii? Budou i nadále sídlit v Kalifornii a chovat se podle těchto zákonů?
Nebo se Kalifornie utrhne od zbytku kontinentu a nejspíš i zbytku civilizovaného světa a uzavře se všem novinkám a celému vývoji AI v budoucnu?
Já předpokládám, že Kalifornie si představuje, že je o krok vpřed, jako v mnoha jiných věcech a očekává, že do července 2026 všichni s jásotem převezmeme tuto strategii a zavedeme stejný zákon. Protože, aby něco takového fungovalo, musel by to používat a implementovat celý svět.
Tohle byla tuším už myšlenka Marxe a Englse o komunismu? Zavést ho v celém světě, v případě potřeby i násilím.
Jak to dopadlo taky všichni víme.

V současné geopolitické situaci si můžeme být víc než jistí, že celý svět se zaručeně k tomuto nepřipojí.
Už jste si vygenerovali video Minimaxem? A víte, proč si na čínském serveru můžete vygenerovat asi všechny možné postavičky z amerických filmů a seriálů? Protože některé země nějaké zákony v Kalifornii ani v jiných zemích západních kultur zajímat nebudou.
Možná spíš naopak, rádi se zúčastní jejich porušování a obohacování se na úkor jiných zemí.

A s vědomím všeho dříve řečeného, pojďme se podívat na další body navrhovaného zákona.

Zařízení s možností vkládat data o původu obsahu by měla mít toto pouze jako možnost, nemá to být povinné. Uživatel si to může nastavit nebo vypnout. Data o obsahu nemají používat žádná data, která by mohla být považována za osobní data, jako třeba geolokaci.
To je asi nějaká pomsta výrobcům hardwaru? Označování obsahu vytvořeného člověkem tedy není povinné, má to být možnost. Ano, poslušní občané si ji jistě zapnou, aby jejich fotky na instáči neměli v Kalifornii divnou nálepku „neznámý obsah.“
Pokud tou kamerou nebo mobilem, náhodou natočíte obrazovku s nějakým deepfakem nebo film se speciálními efekty, tak si tu možnost taky zapněte. Protože, tu kameru drží v ruce člověk, tedy natáčí člověk, ne umělá inteligence, zákon nebyl porušen, že ne?
Co když je kamera na stativu? Dosud platí, že taky natáčí člověk. Stativ není umělá inteligence, o výsledku rozhoduje člověk.
Co gimbal, napojený k mobilu? Typicky tedy každý dron, už nyní. Pokud letím s dronem a natáčím video, sleduju video zároveň na obrazovce mého mobilu. U mnoha dronů není jiná možnost, mobil se používá jako obrazovka ke sledování a ovládání drona. V mém mobilu je několik umělých inteligencí. Odhaduju, že žádná z nich neovládá drona, ale… já to nevím. Mám povinnost to vědět? Pochybuju, kalifornský zákon je tvořen pro amerického občana, tedy nepředpokládá žádnou inteligenci lidské bytosti, na rozdíl od mnoha zákonů evropských.
Dosud platí, že moje filmy z drona jsou vytvořené mnou, já k nim mám plný copyright. Změní se to v Kalifornii v takovém případě?
Co když tu kameru bude držet robot? Co když to bude Neo od OpenAI, propojený s GPT? Co když ho bude ovládat nějaký program, naprogramovaný přímo GPT? Ovládám takový soubor strojů stále já, člověk, nebo už je to vygenerované video? Domnívám se, že podle současných ne-zákonů je autorem stále člověk.
Může takovou situaci zneužít nějaký závistivec nebo někdo od konkurence, udělat si pár záběrů týmu, užívajícího roboty a AI k jejich ovládání a žalovat za porušení zákona? A přinejmenším způsobit další problémy dotyčnému týmu? Který si zaplatí dobrého právníka, pokud patří velké firmě, nebo skončí bankrotem ať je vinen či nevinen, pokud patří nezávislému drobnému filmaři. Vše pro dobro Kaliforňanů.

Tohle je jen jeden z mnoha příkladů, které mě napadají okamžitě po přečtení znění zákona. Určitě jich najdete víc, a zkušený právník jich patrně vymyslí desítky.

Co tam máme dál.

Velké online platformy, tedy třeba i sociální sítě zobrazující obsah na kterém mohou být reálné lidé, místa, objekty nebo události, by měla používat označování přečtená z detekovaného původu obsahu. Označení má sdělovat, jestli jde o syntetický obsah, jestli je informace o syntetickém obsahu k dispozici a uživatel by měl být schopen prozkoumat původ obsahu v jednoduše čitelné formě.

Může být v rozporu s GDPR, pokud se shodneme, že způsob, jakým pořizuju obrázek spadá pod osobní data. Protože, je použití Insta filtru, který mi přidá kočičí uši a čumák zásadní změna obrázku? A pokud ano, mají ostatní uživatelé právo vědět, jakým programem ho tvořím? Jsou moje osobní data a jejich ochrana nadřazená právu někoho na druhé straně světa vědět, zda můj obrázek byl nějakým způsobem změněn, nebo nejsou?
Dáme všem výrobcům mobilů, tabletů, laptopů, fotoaparátů a kamer právo takovou informaci zapisovat do každého obrázku? Budou výrobci vyrábět zvlášť hardware a software pro Kalifornii?
Nebo tam nebudou prodávat?
Budou se asijští výrobci a prodejci zboží namáhat, nebo se jen budou smát, až jim vzrostou prodeje zařízení, která nic nikam nezapisují?

Obsah zobrazovaný na velké online platformě má v případě hudby povinně zobrazovat u každé uploadované skladby nebo písně jejího autora, track, tím se asi myslí název skladeb a držitele licence nebo copyrightu. Pokud taková data nejsou čitelná ze souboru při uploadu, má být celá skladba označená jako skladba s neznámým tvůrčím procesem.

To bude převratná novinka. Ti, kteří doposud tu věc mezi ušima používali pouze k odkládání čepice, teď mají možnost se naučit ještě další nový postup, a to je označení skladby.
Protože sice doposud takovou věc nebyli schopni vymyslet sami, ale teď, s novým zákonem, jim to bude jasné. Plně je to ochrání před vírou v nesmyslné deepfaky a ani takové informace už nebudou nikdy šířit.

Skoro by jednoho napadlo, jestli by nebylo lepší ty miliardy, které výrobci hardwaru a softwaru budou povinni utratit do července 2026 na naprosto marný boj s větrnými mlýny, tak jestli by nebylo lepší je vynaložit na vzdělávání lidstva, aby i ten nejprostější prostáček dokázal kriticky uvažovat nad původem obrázků a videí, které se válí po internetu.

Těch zajímavých bodů je v návrhu víc, ale na ukázku to asi stačí.
Když to shrnu. Navrhovaná opatření jsou jedním slovem neproveditelná. Můžu-li nějaký obsah o původu souboru modifikovat, a má-li to umět každý program a zařízení, pak takové označení jde také lehce smazat, nebo modifikovat falešně. Kdo bude chtít opatření obejít, obejde ho. Biti budou zase jen ti slušní. Ale to víme, že zákony se tvoří kvůli darebákům, slušní lidé se chovají slušně z vlastní vůle.
Bude-li takové označení o možném AI obsahu na sociálních sítích a dalších platformách, nijak to neovlivní chování uživatelů. Tupci a dezoláti budou nadále konzumovat co se jim podstrčí, s cedulkou nebo ne. Uživatelé, jejichž obsah bude omylem označen jako syntetický, budou protestovat a přidávat práci adminům platformy. A omylem označován obsah bude, tak jako už je teď kdekoli na sítích a platformách.
Bude-li zákon platit jen v Kalifornii, bude to fraška. Vše, co zákon poruší, bude všude jinde zcela v souladu se zákonem.
Všichni výrobci zařízení budou povinni nabízet možnosti zapisování do obsahu přímo při vytváření fotografií, filmů nebo nahrávek. Očekává Kalifornie, že se všichni výrobci po celém světě přizpůsobí jednomu americkému státu? Podle mě to nebude stát většině výrobců za to a prostě přestanou své výrobky dodávat. To bude mít negativní vliv na kvalitu života lidí v Kalifornii.
A nejspíš velmi pozitivní vliv na obrat firem, které tento zákon podporují a mají na to tyhle změny implementovat a vydělat na nich. A v Kalifornii sídlí. Úplně náhodně a bez souvislosti budu jmenovat Apple, Microsoft, Google, Adobe, Facebook…
Zároveň to asi zvedne poptávku po zařízeních dodávaných někde bokem. Každá prohibice a nesmyslný zákon zakazující vybrané produkty vždy pomohly černému trhu. Pokud ten černý trh bude legálně existovat všude po celém světě okolo, asi nebude o čem přemýšlet.
Paradoxně to může mít negativní vliv na bezpečnost uživatelů. Bude-li někdo chtít svůj oblíbený telefon, který nebude v kalifornské verzi, může si nevědomky pořídit jeho verzi na černém trhu s nějakým škodlivým kódem.
Bude zakázáno obyvatelům Kalifornie si kupovat mobil nebo software, zatímco cestují po území Spojených Států? Bude proti zákonu s takovým mobilem do Kalifornie přicestovat jako turista? Bude se vám nějaký úředník vrtat v telefonu, když přijedete na dovolenou? To rozhodně zrychlí odbavování a stane se atraktivní pozvánkou do takové země.

Jak si Kalifornie představuje provoz celosvětově oblíbených a léta fungujících webů? Tady budu jmenovat zase Github. Některé programy zde nabízené pochází třeba právě od společností jako je Facebook nebo Microsoft, se sídlem v Kalifornii. Bude Github omezovat provoz svého webu v jednom americkém státě? Protože filtrovat, kdo nabízí open-source program s kalifornskými opatřeními a kdo ne, a zobrazovat pouze povolený typ obsahu kaliforňanům je technicky nemožné. Budou některé weby dělat to, co dělají teď pro uživatele v Evropské Unii, tedy zakážou přístup celým Spojeným Státům?
To se bude běžnému občanovi Spojených Států nesmírně líbit.

Předpokládám, že jako lidé žijící v Evropě asi tušíme, kam vede myšlenka rozšíření těchto navrhovaných opatření po celém světě. Asi se stejně jako já dost smějete. Víme totiž, jak dobře funguje státní správa na národní i evropské úrovni.
A i kdyby se v brzké budoucnosti nějaký podobný návrh v evropské verzi objevil, víme, že budou jiné země, které ho nikdy nepřijmou, shodou okolností země, kde se různá zařízení vyrábějí a software je vyvíjen.
Budeme se i nadále snažit vše regulovat a zpomalovat tak vývoj v oblasti umělé inteligence, zatímco země, kde se na zákony kašle, budou své nástroje vylepšovat daleko rychleji a my se na jejich výrobcích a kódu staneme závislí? Že ani takhle daleko volení zástupci nepřemýšlejí, není asi žádným překvapením.
Naštěstí žijeme v době, kdy mezi sebou, my, miliony uživatelů, můžeme komunikovat bez účasti malého počtu poblouzněných nevzdělanců, kteří chtějí ostatním diktovat pravidla jejich života.
Možná místo regulací bude užitečnější se vzdělávat, šířit osvětu a starat se o ty starší a méně pokročilé, kteří tomu ještě nerozumí.
No a proto jste na tomhle kanále, jste přihlášení, dáváte mi lajky a koukáte na moje videa!